Něco z českých pověstí
O Čechovi
Vojvodové Čech a Lech odešli z charvátské vlasti, zachvácené spory a půtkami. Oba nacházejí novou zem pro svůj lid – Čech v oblasti kolem Řípu. Téměř po třiceti letech vlády Čech zemřel – byl spálen na hranici a veleben jako nikdo před ním.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti Čecha byl zvolen nový vojvoda – Krok, starosta mocného rodu. Čechové se za jeho panování usídlili kolem Vltavy a své nové sídlo vybudovali na Vyšehradě.
Po Krokově smrti byla zvolena novou kněžnou Libuše, nejmladší z Krokových dcer.
O Bivoji
Za Libušina panování sužoval Kavčí Hory divoký kanec. Bivoj jej statečně přemohl a na zádech jej přinesl na Vyšehrad. Byl slaven jako hrdina a Kazi, Krokova dcera, si jej oblíbila natolik, že jej pojala za svého muže.
O Libuši
Při jednom soudu ve sporu dvou sousedů byla Libuše uražena jen proto, že je pouhá žena. I rozhodla se Libuše, že přenechá vládu mužům. Ve zjevení přesně popsala, kde poslové naleznou nového knížete, Přemysla. Poslala s nimi koně, který je ke knížeti dovedl.
O Přemyslovi
Přemysla našli u jeho pluhu – za velké slávy jej dovedli na Vyšehrad a stanovili novým knížetem.
Libušina proroctví
Libuše – věštkyně – předpověděla vznik velkého a slavného města a určila místa s nesmírným nerostným bohatstvím. Také potopila v bezedné hlubině zlatou kolébku svého prvorozence – má se objevit, až bude zemi nejhůř.
Dívčí válka
Ženy v čele s Vlastou byly velmi nespokojeny s vládou mužů po Libušině smrti. Boji i lstí získaly nad muži převahu, ale nakonec muži – dychtící po pomstě za zrádnou Ctiborovu vraždu – ženy včetně Vlasty pobili.
O Křesomyslu a Horymírovi
Za knížete Křesomysla se začalo dařit hornictví, zato zemědělství nastaly těžké časy. Nespokojení Čechové v čele s Horymírem přišli Křesomysla požádat o nápravu, avšak marně.
Naopak se horníci urazili a vytáhli proti Horymírovi. Tomu se však podařilo z jejich osidel vysvobodit. Jeho milované Neumětely však lehly popelem.
Horymír vytáhl se svými lidmi proti horníkům a pomstil se jim – zapálil jejich chalupy. Byl však dopaden a zajat na Vyšehradě. Kníže jej odsoudil k smrti. Jako poslední přání si zvolil jízdu na svém Šemíkovi – jakmile na něj dosedl, přeskočil brány a utekl z Vyšehradu.
Knížete tento husarský čin natolik okouzlil, že Horymírovi odpustil a nechal pro něj poslat, aby zůstal na Vyšehradě. Zde Horymír dlouho nevydržel. Vrátil se zpátky do Neumětel ke svému Šemíkovi.
Lucká válka
Za knížete Neklana ohrožovali Čechy Lučané, které vedl vojvoda Vlastislav. Neklan byl bojácný a nabídl Vlastislavovi bohatství za to, že nebude již s Čechy bojovat. Vlastislav to však odmítl a rozhodl se dobýt Vyšehrad.
Nestatečný Neklan předal knížecí helmu Čestmírovi, aby místo něj vedl vojsko proti Lučanům. Tomu se podařilo Lučany porazit, v bitvě však padl. Lidé i Neklan jej oplákávali jako hrdinu.
Durynk a Neklan
Lučané byli poraženi, Neklan obsadil Vlastislavův hrad, ve kterém nalezl Vlastislavova syna, malého chlapce. Smiloval se nad ním a poručil jeho dosavadnímu vychovateli, Durynkovi, aby se o něj řádně staral.
Durynk však dychtil po majetku a napadlo ho, že pokud se dítěte zbaví, zavděčí se Neklanovi a ten ho zahrne bohatstvím. Mladého chlapce tedy zabil. Zamířil na pražský hrad a čekal odměnu. Neklan se však nad jeho činem zhrozil a odsoudil ho k smrti.
O králi Svatoplukovi
Při Metodějově mši vtrhl do chrámu král Svatopluk se svými psy rovnou z lovu. Metoděj jej pro jeho pýchu proklel.
Za několik let se prokletí naplnilo. Války ohrožovaly Svatoplukovu zemi ze všech stran a Svatopluk nevěděl kudy kam. Uvědomil si Metodějovu kletbu, a proto se nikým nepoznán dal na řeholi, aby odčinil svůj hřích.
O králi Ječmínkovi
Když Svatopluk zmizel, hledali na Moravě nového panovníka. Zvolili nakonec chropínského pána.Ten si však hleděl jen zábavy a lovů a o vládu se nestaral. Králová se zastávala lidu při neustálém zavádění nových daní, a tak ji král vypudil z hradu. V lánu ječmene porodila syna, proto mu dali jméno Ječmínek.
Od té doby nikdo Ječmínka ani královou nikdy nenašel. Ječmínek se však objevoval mezi lidem, když bylo nejhůře.